Tělocvičná jednota Sokol byla ustavena na schůzi  v obecním hostinci dne 22. září 1912 za řízení učitele Leopolda Hyánka. Na  ustavující schůzi se přihlásilo 23 členů, z nichž bylo 13 činných a 9  přispívajících. V čele organizace stáli jako starosta mlynář Antonín Sunek  a jako náčelník učitel Leopold Hyánek.

První tělocvična se nacházela v hostinci "U Matěje" ve Staré  Bělé. Nářadí bylo pořízeno na splátky (hrazda, bradla, kůň, 2 žíněnky). Aby  získali finanční prostředky na uhrazení množících se výloh a zaplacení nářadí,  začali členové Sokola pořádat zábavy spojené s cvičením, zpěvem a tancem.

Nezůstalo jen u této činnosti. Další významný pracovník proskovického Sokola, jednatel Josef Urbánek, povoláním učitel, nacvičil první divadelní hru, a to "Smír" od Otakara Pospíšila. Zmíněné první divadelní představení členů Sokola se konalo na jevišti místního odboru Národní jednoty v hostinci U Durčáků.

I za ztížených podmínek v době 1. světové války  neustával proskovický Sokol v tělovýchovné a vlastenecké práci. Mnoho  členů Sokola muselo narukovat do rakouské armády. Osm z nich se  v zajetí na ruské, francouzské a italské frontě rozhodlo vstoupit do  československých legií a bojovat proti Rakousku a za vytvoření samostatného  státu. K legionářům, členům proskovického Sokola, patřili: Leopold Hyánek,  Josef Urbánek, Rudolf Palička, Josef Borovec, Leopold Matěj, Vladimír Matěj, František  Hrabovský a František Borovec.

     

Vznik Československé republiky v roce 1918 umožnil plný  rozvoj další činnosti Sokola. Kromě pořádání cvičení a tanečních zábav se  proskovičtí Sokolové pod vedením učitelky Ludmily Jarošové a učitele Václava  Lýska začali věnovat ochotnickému divadlu. První divadelní hra v přírodě,  "Kolébka" od Aloise Jiráska, se hrála za účasti 420 diváků dne 25. září 1921  v Janšově důlku na Klinci za dnešním hřbitovem. Toto místo však nebylo moc  vhodné. Další hry v přírodě se hráli v Janšově dole nedaleko školy.

     Výstavba sokolovny začala v dubnu 1926 podle projektu pražského architekta Františka Krásného a stavba byla úspěšně zkolaudována 2. 6. 1927. Budova o základních půdorysných rozměrech cca 30x15 m obsahovala tělocvičnu s jevištěm, místností pro rekvizity a diváckou galerií, přísálí a byt správce.

      9. června 1935 byly na sokolovně slavnostně odhaleny pamětní  desky zakladatelům proskovického Sokola, legionářům Leopoldu Hyánkovi a Josefu  Urbánkovi. V roce 1975 pak proběhla přístavba sokolovny navazující na původní přísálí a v roce 2006 byla provedena dosud poslední rekonstrukce budovy (v hodotě cca 100 000 Kč). I v současnosti je sokolovna v duchu původních sokolských myšlenek využívána jak pro sportovní účely (kondiční cvičení, stolní tenis), tak pro společenský a kulturní život jednoho z malých ostravských městských obvodů (pořádání plesů a pohostinských divadelních představení).

Na jaře 1941 byla činnost Sokola v českých zemích  zastavena, na podzim téhož roku byl Sokol definitivně rozpuštěn a jeho majetek  zabaven.

Čerpáno z brožury  "Proskovice 1394-1994, Kapitoly  z dějin obce", autoři Antonín Barcuch a Eva Rohlová